Vídeňskou kávu byste v nabídce vídeňských kaváren nejspíš nenašli. I přesto je u nás jedním s velmi oblíbených nápojů. V Rakousku si ji můžete objednat pod názvem Einspänner. Spojení kávy a pořádné porce domácí šlehačky rozhodně potěší chuťové buňky. Příprava Vídeňské kávy tak, jak je zvykem ji servírovat u nás, je velmi jednoduchá.
Pokud bysme pátrali po historii vídeňské kávy, přenesli bychom se do roku 1683. K Vídni tehdy táhlo turecké vojsko. Po porážce po Turcích zůstali v ležení pytle neupražené kávy. Obyvatelé vídně se jich rádi ujali, čímž se zvýšil zájem o pití kávy ve Vídni. Protože jim ale samotná káva přišla příliš hořká, polsko-ruský šlechtic Jerzy Franciszek Kulczycki vymyslel způsob, jak ji osladit. Začal ji pít s mlékem a šlehačkou. Tato varianta se následně rozšířila po Evropě pod názvem Vídeňská káva. Oblíbili si ji také např. císař František Josef I. a císařovna Sisi.
Potřebujeme:
- espresso (z asi 8 gramů kávy)
- horkou vodu
- šlehanou smetanu
- vysokou sklenici o objemu alespoň 2 dl. a dlouhou lžičku
Postup:
Do sklenice si připravíme espresso, které prodloužíme horkou vodou. Ozdobíme jej šlehačkou až po vrch sklenice. Servírujeme s dlouhou lžičkou.
Nebo:
Vídeňskou kávu můžeme také připravit s použitím silné překapávané kávy nebo dvojitého espressa a naservírovat ji do hrnku. Když pak na kávu navrstvíte šlehačku a se šálkem zatočíte, šlehačka se odlepí od stěny a káva se s ní začne spojovat.
Všimněte si někdy, jak se liší způsob pití Vídeňské kávy u různých lidí. Někdo sní nejdřív šlehačku a poté vypije kávu. Někdo zase upíjí kávu přes šlehačku, jiný šlehačku rozmíchá v kávě. Jak ji pijete vy?
Lucka